barzoj

9. dubna 2007 v 20:00 |  pejsci
Velký, aristokraticky vypadající pes se suchou, ale současně robustní stavbou těla: stavba těla lehce prodloužená, u fen o něco více než u psů. Kostra silná, ne mohutná. Kosti jsou dosti ploché, suché, dobře vyvinuté svalstvo, na stehnech nevystupuje. Harmonie tvaru a pohybu jsou předností.Barzoj - vzhled
Důležité proporce: U psů odpovídá výška v kohoutku výšce nejvyššího bodu beder, může být o něco větší. U fen jsou obě výšky stejné. Kohoutková výška musí být o něco menší než délka těla. Hloubka hrudníku odpovídá přibližně polovině kohoutkové výšky. Délka čenichu od stopu po nosní houbu odpovídá délce mozkovny od týlního hrbolu až ke stopu nebo lehce delší.
Chování, charakter: Ve všedním životě ukazuje barzoj klidnou a vyrovnanou povahu. Při pohledu na zvěř se rychle vzruší. Má ostrý zrak a vidí velice daleko. Reakce jsou prudké.
Hlava: Suchá, dlouhá, úzká, aristokratická. Při pohledu ze strany tvoří ohraničují linie hlavy a čenichu dlouhou, lehce klenutou linii. Linie temene probíhá rovně nebo lehce šikmo k dobře vyznačenému týlnímu hrbolu. Hlava je elegantní a tak suchá, že velké cévy prosvítají kůží.
Lebka: Úzká, při pohledu shora podélně oválná, ze strany skoro plochá.
Stop: Velmi málo vyznačen.
Nosní houba: Velká, pohyblivá, v poměru dolní čelisti zřetelně vystupující.
Tlama: Od stopu po nosní houbu odpovídá délce mozkovny nebo ji poněkud přesahuje.
Pysky: Tenké, suché, těsně přiléhající k čelisti. Orámování očí, pysků a nosní houby je nezávisle na barvě srsti černé.
Čelisti, zuby: Zuby silné, nůžkový nebo klešťový skus.
Oči: Velké, výrazné. Barva tmavě oříšková nebo tmavě hnědá. Nejsou ani hluboko uložené ani lehce vystupující. Mandlový tvar, šikmo vsazené.
Uši: Malé, měkké, pohyblivé, nasazené nad oční linií a směřující dozadu, skoro směrem k šíji. Špičky boltců leží blízko u sebe nebo ukazují podél krku dolů a dobře na něj přiléhají. Při vzrušení jsou uši neseny výše a stranou nebo dopředu. Někdy jedno ucho nebo obě mohou být vztyčeny jako u koně.
Krk: Dlouhý, suchý, ze strany zploštělý, svalnatý, lehce klenutý, nesen hodně nízko.
Kohoutek: Není zdůrazněn.
Hřbet: Široký, svalnatý, pružný. Spolu s bedry tvoří oblouk, který je více vyznačen u psů. Jeho nejvyšší bod leží u prvního nebo druhého bederního obratle.
Bedra: Dlouhá, vystupující, svalnatá, přiměřeně široká.
Záď: Dlouhá, široká, lehce šikmá, šířka horních vrcholů obou kostí pánevních nesmí být užší než 8 cm.
Barzoj - vzhled
Hrudník: V příčném řezu oválný, ne úzký, ale také ne širší než záď, hluboký, hodně dlouhý, prostorný, dosahuje téměř do úrovně loktů. Krajina lopatek je plošší, potom se hrudní koš pozvolna rozšiřuje k volným žebrům, která jsou krátká. Ze strany jsou žebra dlouhá a lehce vystupují. V poměru k ramennímu kloubu předhrudí poněkud vystupuje.
Břicho: Dobře vtažené, dolní linie hrudníku směrem k břichu prudce stoupá.
Ocas: Srpovitý nebo šavlovitý, nízko nasazený, tenký, dlouhý, při protažení mezi pánevními končetinami musí dosahovat až k hrbolům kyčelních kostí. Je bohatě osrstěn. V klidu visí ocas dolů, při pohybu je nesen poněkud výše, ne však nad úroveň hřbetu.
Hrudní končetiny: Suché, svalnaté, zpředu rovné a zcela rovnoběžné. Výška od loktů k zemi odpovídá polovině kohoutkové výšky nebo ji poněkud přesahuje.
Plece: Lopatky jsou dlouhé a šikmo uložené.
Nadloktí: Mírně šikmé, jeho délka téměř nepřekročí délku lopatek. Ramenní kloub je zřetelně zdůrazněn.
Loketní klouby: Uloženy souběžně se středovou rovinou těla.
Předloktí: S předu štíhlé ze strany široké.
Nadprstí: Vzhledem k zemi lehce šikmé.
Pánevní končetiny: Při pohledu ze zadu jsou rovné, rovnoběžné, postoj je poněkud širší než u hrudních končetin, při volném postoji musí být pomyslná vertikála z hrbolů sedacích kostí probíhat středem hlezna a nadprstím pánevních končetin.
Stehno: Dobře osvalené, dlouhé a šikmo postavené.
Holeň a lýtko: Dlouhé, svalnaté, šikmo postavené. Kolenní kloub a hlezno musí být dobře vyvinuty, široké a suché. Zaúhlení musí být zřetelně znatelné.
Nadprstí: Ne dlouhé, téměř kolmo postavené. Zaúhlení jsou dobře zdůrazněna.
Tlapky: Suché, štíhlé, podélně oválné, klenuté tzv. zaječí tlapka. Prsty k sobě dobře přiléhají, dlouhé, silné drápy dosahují k zemi.
Pohyb: S výjimkou okamžiků při lovu je typickým pohybem prodloužený klus, plynulý, velice měkký. Při lovu jde o mimořádně rychlý cval s dlouhými skoky.
Kůže: Vláčná, pružná.
Osrstění: Hedvábné, měkké a hebké. Zvlněné nebo tvořící krátké kadeře. Na hlavě, boltcích a končetinách je srst jako satén, krátká, dobře přiléhající. Na trupu je srst hodně dlouhá a zvlněná. Nad lopatkami a v krajině beder tvoří jemné kadeře. Na žebrech a stehnech je srst kratší. Srst, která tvoří praporce v podobě kalhot a vlajky na ocase, je delší.
Barva: Kombinace všech barev, mimo s modrou, čokoládově hnědou, jakož i všech odstínů těchto barev. Všechny barvy se mohou vyskytovat jednobarevně nebo strakatě. Praporce na končetinách a vlajka na ocase mají srst zřetelně světlejší, než je základní barva srsti. Černá maska je typická u černě stínovaných barev.
Velikost: Výška v kohoutku: žádoucí pro psy: 75 - 85 cm pro feny: 68 - 78 cm. U psů je kohoutková výška stejná jako vzdálenost nejvyššího bodu beder od země nebo poněkud větší. U fen jsou obě výšky stejné. Jedinci, kteří maximální velikost překračují jsou tolerováni za předpokladu zachování typického vzhledu.
Vady: Každá odchylka od výše jmenovaných bodů musí být považována za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm odchylky. Vady jsou rozděleny do třech stupňů - vady, těžké vady a vady vylučující. Pouze informativně vybráno:
Lehká kostra, nedostatečně vyvinuté osvalení, zřetelný stop, široké čelo, chybění jednoho zubu P2, kulaté oči, krátký ocas, úzký hřbet, úzký a plochý hrudník, vytočené nebo vtočené lokty, kravský postoj, hladká srst.
Těžké vady: Krátký trup, hrubá stavba těla, tupá tlama, tlusté ušní boltce, chybění jednoho P3 a P4 ve spodní čelisti, jednoho M1 nebo M2 v horní čelisti, lalok na krku, rovný hřbet u psů, kočičí tlapka, tečkování v jiném odstínu než je základní barva.
Vylučující vady: Agresivita vůči člověku, podkus, předkus, nepravidelný skus, modré oko, zalomený ocas, paspárky, barva-hnědá, čokoládově hnědá, modrá.
Psi musejí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata zcela sestouplá v šourku.

Historie a současnost:

Barzoj - vzhled
Barzoj je již devět století podstatnou součástí národní kultury ruských dějin. Francouzská kronika z jedenáctého století dosvědčuje, že dcera velkovévody Kyjevského Anna Jaroslavna měla ve své družině, která ji doprovázela do Francie na svatbu s Jindřichem I, tři barzoje. Mezi majiteli a chovateli najdeme mnoho známých osobností, cary i básníky, Ivan Hrozný, Petr Veliký, Mikuláš II, Puškin, Turgeněv. Velký význam mělo založení chovatelské stanice "Perchinskaya ochota" slavným chovatelem velkoknížetem Nikolajem Nikolajevičem a správcem psince Dmitrijem Valtsevem. Bohužel Velká říjnová revoluce v Rusku neprospěla ani chovu barzojů. Byli systematicky likvidováni chaotickým a hlavně rychlým a levným prodejem v aukcích včetně likvidace kdysi velmi významného carského psince. Naštěstí se nezdařil plán, aby buržoazní přežitek barzoj vymizel a v současné době je celosvětově poměrně rozšířen. Nejedná se o žádné módní plemeno, ale chov nestagnuje.
V České republice je zhruba 30 chovatelských stanic barzojů. Po roce 1990, kdy bylo možno poměrně snadno vycestovat, se začíná psát nová éra chovu barzojů u nás, vzhledem ke skvělým možnostem nových importů a tím osvěžení krve v rodokmenech českých barzojů. Je to bezesporu dobře, ať již se s tím různí chovatelé vyrovnávají každý jinak. Ale o tom to je, každý má nějaký názor a vědomí a každý jde za nějakým cílem a to je dobré nejen pro plemeno barzoj.

Charakter a využití:

Barzoj, ač je to chrt, je ve své podstatě líný pes !!! Je obrovským omylem široké veřejnosti, že chrti celé dny od narození až do své smrti mají potřebu nesmyslně běhat. Nemají , obzvláště barzojové ne. Samozřejmě potřebují pohyb, ale nikoli přes míru. Jsou to sprinteři, takže pokud mají možnost volného pohybu zasprintují si krátce a razantně a pak se již pohybují normálním pohybem, jako každý jiný pes.
Vzhledem k tomu, že v dnešní době se neprovozují žádné lovy s barzoji, orientují se chovatelé na klidné a vyrovnané povahy. Barzoj je smečkový pes a svoji smečku nesmírně miluje. Ke svým lidem se dovede velmi citově upoutat. Má rád děti. Pokud jako malé štěně vyrůstá s jinými zvířaty v domácnosti není s tím žádný problém. Většina barzojů dobře plave a zbožňují vodu.
Cizí lidi buď vítají nebo je ignorují, nejsou tudíž žádnými dobrými hlídači objektů, ale svoje území uhájit dovedou. Jsou schopní ( a toho by měl být schopný každý pes) zvládnout základy poslušnosti a to i na profesionální úrovni ( výcvik na cvičišti). Zcela určitě nebude barzoj kousat do rukávu nebo se plazit pod kládami, ale základní poslušnost zvládají. Cvičitel však musí mít notnou dávku zkušeností, protože barzoj nesnáší hrubé zacházení, křik a dril. Jsou k vidění i agility s barzoji a zvládají to. Jinak se dnes barzoj využívá spíše jako společenský pes, ke svému aristokratickému vzezření a trochou pyšného vystupování , mu to jde opravdu dobře. Samozřejmě lze využívat i pro dostihy, ale ten správný dostihový chrt to není.

Kompletní péče:

Ta spočívá především v dobrém krmení, údržbě srsti, dobrém bydlení a lásce. Jako malé štěně až do ukončení tělesného růstu, což je u psů kolem 20 měsíců u fen o něco dříve je strava poměrně náročná na množství a kvalitu. Jak a čím krmit barzoje je otázka na dlouhou diskusi, ale každé krmivo musí být kvalitní s vyšším obsahem minerálních látek a vitaminů.
Přestože má barzoj dlouhou a hedvábnou srst, není její údržba příliš náročná. Srst nemá tendenci zacuchávat se a má skvělou samočístící schopnost. Srst stačí jednou týdně pročesat, koupání není nutné příliš často, ale není žádný problém pravidelně koupat s použitím spíše přírodních šamponů a kondicionérů. Všichni chrti, tak i barzoj, mají dány do vínku dva nesmírně záviděníhodné dary. Postrádají jakýkoliv psí pach, vlastně spíše voní a skoro neštěkají. Barzoje lze chovat v bytě a stejně tak dobře v zatepleném kotci s denním výběhem. Srst líná u psů výrazně jednou do roka u fen častěji, po každém hárání a po porodu. Ke každé péči patří i výchova štěněte. Štěňata barzojů jsou hravá a rozpustilá jako každá štěňata. Barzojí štěně by mělo vyrůstat v klidu bez tělesné námahy a v harmonických vztazích, negativně reaguje na lidské hádky a na tvrdou výchovu s používáním tělesných trestů.

Nemoci a dědičná zatížení:

Barzoj je plemeno, kterému se poměrně úspěšně vyhýbají zákeřné dědičné nemoci. Neexistují u barzojů dysplazie kloubů, nevyskytují se dědičné poruchy kůže a srsti, plemeno je odolné vůči alergiím.
Vyskytují se poruchy metabolismu minerálních látek, což většinou bývá způsobeno rychlým a nesouměrným růstem dlouhých kostí, může se vyskytnout rachitida, což je způsobeno nesprávným způsobem krmení. U barzojů se může vyskytnout torze žaludku.
V posledních letech se začíná vyskytovat chronická nedostatečnost slinivky břišní, ale není nikterak spojována s dědičností. Tzv. "slinivkáři" jsou problémem všech plemen včetně kříženců. Barzojí populace u nás je poměrně zdravá s dobrým imunitním systémem, dobrým koeficientem zabřezávání a donošení štěňat. To, že je plemeno barzoj takto označováno a prezentováno, je bezesporu zásluha všech chovatelů u nás, kteří jsou velkými nadšenci, ale i odborníky, protože udržet nějaké plemeno v takovém zdravotním stavu, jako je barzoj, svědčí opravdu o svědomitosti a plemenné práci.

Praktické rady:

Chovatelé plemena barzoj, jsou sdružováni ve dvou různých klubech pod ČMKU. Klub chovatelů a přátel barzojů, kde je sdružena většina chovatelů a Klub chovatelů chrtů, kde jsou sdruženi chovatelé všech chrtů.
Pokud se někdy rozhodnete pořídit si štěně barzoje, ze všeho nejdříve kontaktujte nějakého chovatele a vyptejte se na všechno. Úplně na všechno. Každý, kdo si pořizuje štěně, má právo vědět od chovatele maximální možné množství informací o plemeni a o jeho chovu. Neváhejte navštívit více chovatelů a ucelit si názor. Nevěřte nadšeným výkřikům "toto je budoucí šampion", může mít perfektní rodokmen, ale budoucího šampiona nelze rozeznat ve věku kolem osmi týdnů. Pokud si štěně pořídíte a nebude z něj šampion, není to žádná tragedie, vždy jde přeci o kamaráda a psího přítele, kterým barzoj bezesporu je.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LuC:-* LuC:-* | Web | 9. dubna 2007 v 20:02 | Reagovat

Ahojky u mě na blogu je bleskovka tak se zapoj .. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama